Současná postmoderní společnost objevuje nový systém tvorby bohatství založeného
na informacích a znalostech. Ten postupně ovlivňuje vývoj společnosti, řízení organizací
a institucí. V ekonomické sféře se to například projevuje tak, že když ve 20. století bylo
v podnicích nejcennější výrobní zařízení, v 21. století to jsou pracovníci disponující
znalostmi a manažeři schopní optimálně řídit lidské zdroje a účinně komunikovat.

Určitě máme radostný a uspokojující pocit z toho, když čteme publikace, články nebo
učební texty, kde jsou logicky a srozumitelně popsané návody jak komunikovat efektivně, srozumitelně a optimálně. Takový pocit ale většinou vydrží jen do té chvíle, než zjistíme, jak málo se z toho využívá v každodenním životě a v řídící praxi. Často se absolutizuje každodenní zkušenost a podceňují se teoretické poznatky. Takové přístupy možná postačují v určitých jednoduchých komunikačních situacích, ale ve své podstatě jsou povrchní a neperspektivní.

Ve společenském i osobním životě vznikají nejrůznější sociální situace, navazuje se
množství vzájemných mezilidských vztahů a kontaktů.V těchto nekonečně rozdílných
a diferencovaných situacích se lidé vzájemně informují a ovlivňují, sdělují si své názory
a prostřednictvíminformací regulují svoje chování a jednání. Stručně řečeno - KOMUNIKUJÍ.

Komunikace má vždy účinek na osoby, které se jí zůčastní. Každá její realizace má nějaký následek. K tomu, abychom komunikaci porozuměli, potřebujeme znát její zásady, které jsou důležité nejen pro teoretické vysvětlení komunikace, ale poskytují možnost vysvětlovat například takové problémy jako:
• proč některé lidé dokáží komunikovat rychle a efektivně,
• proč některým sdělením lidé uvěří snadno a jiným nevěří,
• proč se zdá, že se některé neshody týkají triviálních problémů, a přece se dají řešit
  tak těžko,
• proč lidé mohou zažit "stejnou" událost, a přece se neshodnou na tom, co se stalo,
• proč lidé tak snadno dokáží vykládat záměry druhých,
• proč věci vyřčené v hněvu nebo ve spěchu mají tak dlouhodobý účinek.

Odpovědi na položené otázky můžeme hledat prostřednictvím následujících rad.
Uvědomte si, že studium komunikace zahrnuje jak teorii včetně výzkumu, tak praktické dovednosti, což má společně vést ke zvýšení efektivity komunikace studujícího. Snažte se porozumět teorii a zlepšovat své komunikační dovednosti. Znalost teorie vám pomůže lépe chápat teorii.

Zkuste si vzpomenout na příklady ze své vlastní komunikace a analyzujte kriticky vlastní schopnosti komunikovat. Je nutné, abyste porozuměli sami sobě a způsobům své komunikace. Buďte vstřícní novým myšlenkám, dokonce i takovým, které mohou odporovat vašemu dosavadnímu přesvědčení. Buďte ochotní změnit své způsoby komunikace,
a dokonce i své způsoby myšlení. Pečlivě posuďte, co byste měli a co byste neměli změnit, co byste měli posílit nebo opravit a co byste měli nechat takové, jaké to je.

Pokuste se získané teoretické zásady aplikovat do vlastních činnosti následujícím způsobem:
• za prvé o zásadách přemýšlejte pružně a uvědomujte si výjimky z pravidla.
  Uvažujte o tom, kde jsou zásady užitečné a kde vyžadují, abyste je přizpůsobili.
• za druhé hledejte analogie mezi současnými situacemi a těmi, které jste již zažili dříve.
  V čem jsou podobnosti? V čem jsou rozdíly?
• za třetí vyhledávejte doma, v práci nebo ve škole situace, na které byste mohli aplikovat
  získané teoretické poznatky.

LITERATURA De VITO, J.A. Základy mezilidské komunikace, s. 28 - 38.

Mezilidská komunikace je skutečně "vědou a uměním". Také proto její zvládnutí vyžaduje osvojovat si teoretické poznatky, tvořivě je aplikovat v každodenním životě i pracovní činnosti, včas reagovat na měnící se komunikační situace. Není to jednoduché, ale realizovatelné.

Věříme, že předkládaný učební text přispěje k rozvoji vašeho komunikačního stylu a k obohacení vašeho osobnostního profilu.