Řekněme také, že vedení lidí je věda a umění komunikovat. Podívejme se poněkud blíže na to, čím je tato věda a umění ovlivňováno.

... Včas a dostatečně informovat podřízené ...
Každý podřízený by měl být informován o požadavcích kladených na výkon jeho profesní
role, měl by obdržet informace o které požádá (s výjimkou těch, které podléhají utajení)
a informace, které umožňují dostatečnou orientaci v životních situacích.

... Vytvořit si vlastní informační systém a zpracovat komunigram ...
Proces vedení lidí předpokládá fungování komunikačních vazeb mezi nadřízeným a podřízeným – a to obousměrně, zpětnovazebně. To předpokládá vytvořit si vlastní racionální soustavu informací, promyslet způsob jejich vnitřního toku. Nelitujte času na vytvoření tzv. komunigramu, tj. schematického vymezení základních komunikačních vazeb, které nejčastěji realizujete. Postupně můžete toto schéma doplňovat a zdokonalovat – zjistit s kým komunikujete nejčastěji, komu v komunikaci věnujete nejvíce času, o čem především komunikujete se svými nadřízenými i podřízenými.

... Volit optimálni způsob předávání informací ...
V procesu vedení lidí budeme podle možnosti preferovat verbální bezprostřední komunikaci. Zde dostává komunikace podobu projednávání, vyjednávání, přesvědčování, objasňování, vysvětlování. Je však potřebné dbát na to, aby upřesňující informace nepřevažovala nad informací základní. O podobném prohřešku nás s typickou nadsázkou poučí ukázka z knihy Jaroslava Haška „Osudy dobrého vojáka Švejka“.
„Cesta, u které po obou stranách jsou příkopy, nazývá se silnici. Ano, pánové. Víte co je to příkop? Příkop je vykopávka, na které pracuje více lidí atd.“
Jistě jste poznali sentence plukovníka Bedřicha Krause, s přídomkem von Zillergut, který trpěl neskonalou vysvětlovací mánií.
A tak si ještě můžeme připomenout starou moudrost:
„Umět promluvit není o nic větší ctnost než umět přestat“.
Jaká by tedy měla být informace, kterou předáváme v komunikačním aktu?


... Včas odstraňovat komunikační překážky ...
Příčiny těchto překážek jsou velmi různorodé. Jsou ovlivňovány úrovní sociálních vztahů, stylem vedení lidí, efektivností řídících procesů i vztahy mezi nadřízeným a podřízenými.
Bylo by ovšem iluzorní si myslet, že se nám podaří vytvořit ideální komunikační prostředí a odstranit z něho všechny překážky. Můžeme jim však předcházet, minimalizovat jejích působení a eliminovat komunikační konflikty.
Může se nám to dařit s využitím následujících metodických rad.

... Dosáhnout správného pochopení obsahu informace ...
K tomu je především potřebné vyjasnit cíle, které se mají prostřednictvím informace dosáhnout a potom jednoznačně zformulovat její obsah a způsob předání.
U ústních informací je vhodné si zpětně ověřit, zda podřízený správně pochopil informační sdělení.
Případné nedorozumění je potřebné vysvětlit, a to pokud možno klidně a věcně. Výtky podřízenému jsou na místě jen v tom případě, kdy se nadřízený přesvědčí, že nesprávné pochopení informace bylo způsobeno nedbalosti, lajdáctvím nebo úmyslem podřízeného.
Podívejme se, jak jsou tyto metodické požadavky řešeny v následující komunikační situaci.