Vždy naslouchejte radám druhých
– vám to neuškodí a oni se budou cítit lépe.

Zpětná vazba je informace podaná zpět v reakci na informaci (sdělení) zdroje. Může pocházet z vlastních sdělení (znaků, informací) zdroje (například slyšíme, co říkáme) nebo od příjemce (příjemců) například ve formě aplausu, překvapených pohledů, zívání, otázek, dopisů apod.).

Základní funkcí zpětné vazby je informovat o chování a jednání komunikačního partnera, o jeho reakcích na přijatá sdělení. Obsah zpětné vazby umožňuje upravovat obsah i strategii přesvědčování, jeho frekvenci a intenzitu.

Podstatou zpětné vazby je potvrzení příjmu konkrétního sdělení. Je to potvrzování nebo nepotvrzování obsahu i záměru komunikace. Jde nejen o vyjádření k věcné stránce sdělení, ale také o vyjádření k nabízenému sebepojetí i k hodnocení komunikačního partnera (tebepojetí).

V procesu řízení je poskytováním zpětné vazby pracovník informován jaké jsou výsledky a kvalita jeho práce. Všeobecně se zdůrazňuje, že úlohou každého řídícího pracovníka je poskytovat podřízeným a spolupracovníkům optimální zpětnou vazbu. V řídící praxi ale vznikají situace, kdy se manažer snaží poskytování zpětné vazby vyhnout. Jako nejčastější důvody se uvádějí:

• strach z negativní reakce podřízeného
  Zpětná vazba má poskytovat ucelenou informaci o chování, o řídícím opatření, o hodnocení
  určité události. Je pochopitelné, že její součástí jsou také informace, které mohou vyvolávat
  negativní reakce u příjemce. Ve snaze zabránit těmto reakcím, se manažeři poskytování
  zpětné vazby vyhývají;

• strach z nedostatku argumentů
  Pokud informace, které dostává pracovník, nejsou dostatečně argumentované a objektivní,
  je těžké je zdůvodňovat.