Pojem komunikace je tak starý, jako lidská civilizace. Původní význam tohoto slova najdeme v latině, která má pro slovo "communicare" také ekvivalent "participare". Obě slova znamenají spolupodílet se s někým na něčem, mít podíl na něčem společném, spoluzúčastňovat se. Hlubší význam slova "komunikovat" je možné také chápat jako "sdílení" - sdílení s někým o něco hodnotného (cenného). Uvedený původní význam byl dále rozvíjený představiteli různých společenských věd. Všeobecně pojem komunikace chápeme jako:
• spojení, druh nebo technický prostředek spojení,
• proces sdělování nebo výměnu sdělení. Základem je chápání komunikace jako procesů
  sdělování a přijímání informací (sdělení).

Komunikace jako sdělování se realizuje v různých podobách jako proces odesílání, zprostředkování, přenosu i přijímání informací. Zahrnuje nejen oblast informací, ale také další projevy lidské aktivity, jakými jsou výrobky, formy chování a jednání, umělecké výrobky, dary a pod. Uvedený přístup ukazuje, že předmětem (prostředkem) komunikace může být jakýkoli výtvor (lidský i přírodní, verbální i neverbální) prezentovaný jednou osobou nebo institucí a vnímaný komunikačním partnerem. V uvedeném významu je komunikace chápána v různé šíři od jakéhokoli sdělení v různých oblastech (mezi živými organizmy, mezi neživými útvary a živými organizmy) až po mezilidskou (sociální, společenskou) komunikaci.

Mezilidská (společenská, sociální) komunikace potom zahrnuje skutečnost, že se jedná
o komunikaci ve společnosti, mezi lidmi navzájem, uvnitř sociálních skupin. Je to sdělování (přenos informací či výměna významů) v rámci společenského styku.