Předmět komunikace >> Teorie >> Dovednost komunikovat asertivně

      

 

... Agresivní komunikace
Je to komunikace, ve které se manažer prosazuje nepřiměřeně dominantně, porušuje pravidla efektivní komunikace. V komunikačním procesu navozuje stálý interakční konflikt, snaží se navozovat u ostatních pocity viny, frustrovat je a degradovat. Věří, že agresivní komunikací vyvolá respekt vůči své osobě, obavy a strach.

Agresivní komunikace je typem manipulativní komunikace, která je budovaná na upírání práv komunikačním partnerům. Nejčastěji se projevuje zvýšením hlasu, používáním ironie a výsměchu, podceňování, urážením, emocionálním vydíráním.

Manažer, který používá agresivní komunikaci je lehko manipulovatelný. Často je vynechávaný z komunikačních vazeb, rychle ztrácí autoritu. Neshody řeší ponižujícím způsobem, nepřátelsky. Nezajímá ho vzájemná dohoda, záleží mu jen na vlastním vítězství.

Ve styku s lidmi je neúspěšný, a proto často zůstává sociálně izolovaný. Vztahy s komunikačními partnery jsou charakteristické komunikačními bariérami a častým komunikačním nedorozuměním.

Agresivní i neasertivní (pasivní) komunikace se příliš neodlišují. Jedna i druhá vede k neuspokojivým interpersonálním vztahům, k izolaci a osamělosti. Agresivní komunikací se někteří lidé snaží zvýšit uznání u druhých, získat převahu a pocit moci nad jinými. Ve skutečnosti takový člověk bývá často nejistý. Neasertivní člověk bývá často izolovaný, což někdy provokuje k agresivním projevům okolního prostředí.

Zkušenosti ukazují, že manažeři, kteří nemají dostatečně rozvinutou dovednost asertivně komunikovat, mají snahu konzervovat neasertivní komunikační vzorce a sociální stereotypy jednání.