3. Ovlivňování BEZPROSTŘEDNÍM DOTYKEM – HAPTIKOU
Ve vzájemných vztazích mezi lidmi dochází často k bezprostředním dotykům. Pro komunikaci je důležité nejen to, kterou částí těla se jeden partner dotkne druhého, ale i o jaká druh dotyku jde. Může jít o podání ruky, o stisk objetí, pohlazení, políbení, poplácání partnera po rameni apod.
Dotyková komunikace je pravděpodobně nejprimitivnější formou neverbální komunikace – hmat se rozvíjí dříve než ostatní smysly.

Co můžeme vyjádřit bezprostředním dotykem?
• dotyk může vyjádřit pozitivní emoce
• dotyk často vyjadřuje hravost
• dotyk může ovládat nebo usměrňovat chování, postoje nebo pocity druhého
• rituální dotyky se týkají pozdravů, objektů apod.
• funkční dotyky jsou takové, které se provádí za účelem určitého úkonu,
  např. odstranění smítka z oděvu druhého.

Dotyk v sociální interakci (působení) se může chápat jako projev přátelství anebo nepřátelství. Některé druhy dotyků mají výrazně nepřátelský charakter (např. strkání, pohlavek apod.), jiné naopak zprostředkovávají oznámení přátelského vztahu, uznání za dobře splněnou úlohu apod.
Oblast dotyků má svůj význam ve způsobu podání ruky. Jediným stiskem ruky dochází k výměně množství informací o názorech, úmyslech, vztazích, postojích i citech. Podaná ruka signalizuje jaký máme vztah k druhému, zda někoho akceptujeme jako rovnocenného partnera, nebo zda se mu podřizujeme. Podání ruky má však svoje pravidla:
Negativní informaci přináší takové podání ruky, které se vyznačuje tím, že:
• místo ruky se podávají pouze prsty, což signalizuje nedůvěru, nesmělost a nejistotu
• ruka se podává mechanický, což signalizuje lhostejnost
• když se ruka podává letmo, bez přiměřeného stisku, zvlášť když se při tom partner dívá
  bokem, prozrazuje to stydlivost nebo neupřímnost (ale možná též nevychovanost)
• když se ruka podává povrchně a v momentu se odtahuje, tak to prozrazuje určité
  pohrdání člověkem, kterého dotyčný nepovažuje za osobnost

V této oblasti je též vhodné akceptovat „zlatou střední cestu“ – nepřehánět bezprostřední kontakty ve vzájemné komunikaci, ale na druhé straně se neobávat podat ruku podřízenému, vyjádřit mu svoji otevřenost a uznání za dobrou práci.
Pro posuzování této komunikace je důležitá souvislost (např. poklepání na rameno může znamenat projev uznání, ale i pokyn na uklidnění), která umožňuje pochopit správný význam a záměr určitého druhu dotyku.