9. Ovlivňování PARAVERBÁLNÍ KOMUNIKACI
Paraverbální komunikace vytváří určitý přechod od neverbálních k slovním způsobům vyjadřování. Podle výzkumných údajů existuje následující diferenciace paraverbálních projevů:
Neartikulované zvuky - 40,5%
Opravy - 25,3%
Vynechávání anebo nedokončení slova - 4,5%
Nedokončení věty - 1,2%

Lidská řeč se projevuje v komunikačním procesu prostřednictvím barvy hlasu, jeho síly, výšky, melodie a rychlosti řeči.
a) barva hlasu – Je třeba respektovat, že barva působí na komunikačního partnera,
    protože ji vnímá a může usuzovat na duševní komunikátora jakož i na jeho záměry.
b) Síla hlasu – člověk je schopný vydávat hlas až do síly 60 decibelů (dB).
    Pro zajímavost – tichý šepot může mít sílu asi 15 dB, hluk v hospodě asi 70 dB, v reálném
    rozhovoru se síla hlasu pohybuje mezi 40 – 50 dB.
    Síla hlasu odhaluje vztah komunikátora k obsahu oznámení i k situaci, ve které se
    komunikace realizuje. V běžné řeči se důležité pasáže zdůrazňují jak zvyšováním tak
    i snižováním síly hlasu. Člověk, který chce dominovat, většinou hovoří hlasitěji.
    Někdy se nedostatek argumentů nahrazuje zvyšováním hlasu.
c) rychlost řeči – rychlost řeči závisí od délky slov v příslušném jazyce. Například referáty
    se v češtině čtou mírnějším tempem do 100 slov za minutu, přičemž rozhlasové
    a televizní zprávy rychlosti do 120 slov za minutu. Pro optimální vnímání je potřebné
    rychlost řeči střídat. Všeobecně se doporučuje hovořit pomaleji tehdy, když jde
    o náročné téma, o nové a důležité informace. Rychleji se hovoří o známých faktech
    a o méně důležitých informacích. Střídání rychlosti má pozitivní vliv na množství přijatých
    a zapamatovaných informací, na kvalitu vzájemných vztahů mezi komunikačními partnery.
    Poslouchající charakterizuje hovořícího, který nemění rychlost řeči, jako nudného.
    Naopak toho, kdo mění rychlost oznamování, pokládá za aktivního člověka.
d) plynulost řeči – V komunikaci je přirozené, že řeč není plynulá, ale pod vlivem různých
    faktorů se v ní vyskytují různé odchylky od plynulosti. Vznikají různé pauzy – fyziologické,
    gramatické a váhavé. Tyto souvisí s temperamentem komunikátora, jeho emocionálním
    stavem, stupněm připravenosti na komunikaci nebo úrovní zpětné vazby.
Fyziologická pauza vzniká tehdy, když se hovořící potřebuje nadechnout.
Gramatická pauza vyjadřuje členění výpovědi anebo celého textu. Vyskytuje se především v těch místech, kde jsou v psaném textu interpunkční znaménka.
Váhavá pauza vzniká tam, kde se komunikátor ocitne v bezradné situaci, kde ztratí logiku myšlení, kde vznikne tzv. „okno“.
e) chyby v řeči – v řeči vzniknou různé chyby. Jsou to například tzv. nedokončené věty,
    nebo opomenutí (hovořící slibuje uvést určitý počet charakteristických znaků jevu
    nebo předmětu, avšak ve skutečnosti uvede pouze polovinu slibovaného počtu).
    Dalším druhem chyb je opakování a změna věty (hovořící končí větu v jiném tvaru než
    ji začal). Přeřeknutí a zakoktání jsou též časté chyby v slovním projevu.

K paraverbálním jevům můžeme zařadit i různé zvuky a parazvuky jako například „é é“, nebo „ehm ehm“ apod. Patří sem i vzdechy nebo hlasité dýchání. Tyto parazvuky obyčejně vyjadřují osobní těžkosti hovořící osoby při hledání vhodných slov na vyjádření určité myšlenky.
Velmi často se používají tzv. parazitická slova, kterými hovořící „obohacuje“ svůj slovní projev. Jsou to například takové výrazy jako „tedy, tedy“, „jednoduše“, „ovšem“ apod. Jsou to výrazy bezobsažné, které se používají automatický bez toho, že by si jejich použití člověk uvědomil. V běžné řeči se vyskytují i řečové tiky, které představují vůlí obyčejně nekontrolované, neartikulované zvuky, které nemají v řeči praktický význam.
Neverbální komunikace zahrnuje ještě celou řadu dalších signálů. Naše řeč obsahuje například množství barevných symbolismů (například „trefil jsem do černého“, „vidí svět růžově“ apod.)
Barvy mají vliv i na lidskou psychiku. Například dýchací pohyby se zrychlují při červeném světle a zpomalují při modrém. Barvy ovlivňují naše vnímání a chování. Příkladem může být barevný obal na výrobcích, který svoji barevností přitahuje pozornost.
Dary jsou jen málo vnímaným druhem verbální komunikace. Ve skutečnosti ale vysílají velmi intenzivní signály. Dar může například naznačovat stupeň intimnosti, ale také formálnosti určitého vztahu.