DRUHY KONFLIKTŮ
Podle počtu zúčastněných rozeznáváme následující druhy konfliktních situací:
a) intrapersonální, (vnitřní) konfliktní situace, které se týkají jednoho člověka.
    Obyčejně k tomu dochází v situacích:
    • s vysokými požadavky na zdrženlivost a trpělivost
    • ve kterých je člověk nucen měnit zvyky, zručnosti, postoje, styl práce apod.
    • s rychlým střídáním činností
    • ve kterých se očekávají důležitá rozhodnutí na základě nejasných nebo
      nedostatečných informací
b) interpersonální, které předpokládají přítomnost dvou lidí mezi kterými probíhá konflikt.
    Mohou také nabývat podobu vnitroskupinových konfliktů
c) vnitroskupinové, které existují uvnitř jedné skupiny (profesní, zájmové apod.)
d) meziskupinové, které vznikají mezi dvěma nebo více skupinami. Příčiny mohou být
    různé – osobní ambice, konkurence, bezohlednost apod.

Podle psychologické charakteristiky rozlišuje J. Křivohlavý následující druhy konfliktů:
A. Konflikty představ
Konflikty představ vznikají v případech, kdy dojde ke střetnutí různých počitků, vjemů nebo představ. Představy jsou základním východiskem našeho uvažování, jsou také v pozadí pojmů a logického myšlení. Při jejich zpracování dochází ke zkreslování. Jako faktory tohoto zkreslování vystupují očekávání, předsudky, fantazie.
Konfliktům představ můžeme předcházet uplatněním dvou zásad:
a) zřetelně říci, co si představuji, řeknu-li…
b) nebát se a zeptat se druhého, co myslí, když říká…
Z uvedeného vyplývá značná důležitost rozhovoru, vzájemného porozumění a tolerantnosti.

B. Konflikty názorů
Názory vznikají, když spojíme určitou představu s hodnotícím soudem. Protože každé hodnocení je spojeno s určitými indikátory, hledisky a jejich různými preferencemi je zřejmé, že se různí názory na jednu a tutéž věc, událost apod.
Konflikty názorů jsou přirozenou součástí našeho života, jsou dynamizujícím prvkem vědeckého bádání. Jejich řešení spočívá především v kritickém a sebekritickém postoji, v argumentované diskusi a vyjasňování stanovisek.

C. Konflikty postojů
Postoj chápeme jako názor, zabarvený citovým vztahem. V jeho obsahu se spojuje poznávací a citová stránka. Při jejich řešení je důležité respektovat výrazné emocionální signály, které se projevují prostřednictvím neverbální komunikace, využívat přiměřených argumentů a v žádném případě nesnižovat důstojnost komunikačního partnera.

D. Konflikty zájmů
Střetávání interpersonálních zájmů tvoří nejzávažnější skupinu mezilidských konfliktů. Zde se vytvářejí ohniska největších těžkostí v mezilidských vztazích. Jejich řešení má nejen rozměr psychický, ale často především rozměr sociální, společenský, ideologický a politický.

LITERATURA KŘIVOHLAVÝ, J. Konflikty mezi lidmi, s. 20 - 37.

TYPY KONFLIKTŮ
Všeobecně se uvádějí následující typy konfliktů:
a) přiblížení – přiblížení (konflikty mezi dvěma ano). Je to mírný konflikt mezi dvěma
    kladnými, akceptovatelnými situacemi. Je potřebné se rozhodnout pro jeden ze dvou
    cílů, přičemž je člověk považuje za stejně přitažlivé.
b) vyhnutí – vyhnutí (konflikt mezi dvěma ne). V takovém případě se člověk musí
    rozhodnout mezi dvěma cíli, přičemž si ani jeden nepřeje. Obyčejně snaha uniknout
    jednomu člověka přibližuje k druhému a naopak.
c) přiblížení – vyhnutí (konflikt mezi ano a ne). Člověk touží dosáhnout cíl, ale současně
    na něho působí jako protitlak síla, která mu v tom zabraňuje (např. strach, úzkost apod.)
d) dvojnásobný konflikt přiblížení – vyhnutí. Do takových konfliktních situací se člověk
    dostává tehdy, jestliže oba cíle, které se snaží dosáhnout ve stejném čase, současně
    něčím přitahují a něčím odpuzují.