1. Pokažená gramofonová deska
Tento postup použijeme v případě, když zpozorujeme, že by se partner chtěl v rozhovoru odchýlit od tématu, což nás má zastrašit, napadat, podráždit nebo překvapit. Potom je vhodné klidně opakovat to, co chcete, o co vám jde, co je pro vás důležité, co jste se chtěl zeptat. Vytrvale prosazujte své požadavky bez sebemenšího náznaku zloby, nervozity nebo lítosti, ignorujte snahu o manipulaci či agresivní jednání partnera.

Naskýtá se samozřejmě otázka „Co když se setkají dva asertivní jedinci a oba uplatňují techniku pokažené gramofonové desky“? S. BISHOP předkládá následující řešení a ukazuje, že by mělo být samozřejmostí, že asertivní jedinci vzájemně respektují své potřeby a přizpůsobují své techniky takovým způsobem, aby byla uspokojena i druhá strana. Vzájemně vycítí, co je požadováno a kam až by byli ochotni ustoupit. Pozorně naslouchají a dotazují se, aby zjistili v čem se rozcházejí, jak by mohli své zájmy sjednotit. Ujasnili by si, jaké se jim nabízejí možnosti, aby nalezli oboustranně přijatelné řešení, a pokud neuspějí, bez jakýchkoliv urážek si vysvětlí, v čem se neshodují, aniž by se cítili dotčeni, anebo vyvolávali nepříjemné pocity.

Také tento postup je potřebné cvičit a trénovat. Technika pokažené (někdy se uvádí přeskakující) gramofonové desky je morálně přijatelná – nikdo není klamán, manipulován, nevyjadřujeme pohrdání, ničí hodnota není snižována. Jedná se jen podle práva říkat to, co člověk chce.

2. Otevřené dveře
Tato technika pomáhá vyrovnávat se s útočnou kritikou. Nepopírat kritiku, nebránit se, nereagovat odvetnou kritikou. Klidně přiznat útočícímu kritikovi, že v tom, co říká jsou pravdivé momenty (samozřejmě, pokud tam skutečně jsou). Ovšem konečným arbitrem svého jednání a názorů musíte zůstat sami. Umožňuje to přijímat kritiku klidně, bez pocitu provinění.

Obrazně řečeno, útočící kritik připomíná člověka, který se rozběhl proti dveřím s cílem je vyrazit, ale zjistím, že jsou otevřené.

3. Sebeotevření
Tato technika umožňuje sdělovat vztah ke konkrétní situaci, k lidem a jejich chování, ke svým osobnostním charakteristikám. Nelze však přitom trpět obavami z pomluv a z toho, co si o nás druhý pomyslí. Je to určitá schopnost vyjádřit se o svých vlastnostech z nadhledu, s určitou dávkou sebereflexe a sebekritičnosti, někdy i zdravé sebeironie. To však neznamená „shazovat se“ před druhými, zesměšňovat své slabosti a nedostatky. Je to určitá výzvy k tomu, aby se druhý také „otevřel“ a přispěl tak ke vzájemnému pochopení a porozumění.

4. Volné informace
Je to technika, která umožňuje identifikovat v komunikaci prvky, které jsou pro partnera zajímavé. Podporuje otevřenost rozhovoru, umožňuje navazovat sociální kontakt a předchází vzniku konfliktů.

5. Negativní aserce
Umožňuje přijímat vlastní chyby a omyly tak, že je s nimi vysloven jednoznačný souhlas – bez ohledu na formu kritiky. Současně se redukuje zlost a agresivní jednání kritika.

6. Negativní dotazování
Kritika je přerušovaná ne jejím popíráním, ale žádostí o další kritiku s cílem použít získané informace (pokud je kritika konstruktivní) nebo je vyčerpat (pokud je kritika manipulativní). Kritik je veden k větší asertivitě.

7. Selektivní ignorování
Technika, která umožňuje vyrovnávat se s kritikou. Na kritiku, která je manipulativní nereagujeme, dáváme však nejevo, že jsme ji slyšeli. Pokud kritik pokračuje věcně, pak navážeme otevřenou komunikací.

8. Kompromis
Jestliže je to pro nás přijatelné, je možné nabídnout kompromisní řešení. Vždy je však nezbytné vycházet ze záměru, který chceme dosáhnout. Nezavírat si cestu ke kompromisu, nevyhrocovat situaci, ze které již kompromisní stanovisko neexistuje.

Vedení lidí, jako jednota interakčního, percepčního a komunikačního aspektu, vyžaduje od manažera adekvátní, racionální a efektivní způsob ovlivňování pracovníků, vyžaduje důslednou asertivní komunikaci. Ta je neoddělitelnou součástí vedení lidí, stimuluje jejich výkonnost, kreativitu i aktivitu v pracovním procesu. V procesu prosazování rozhodnutí manažera se uplatňuje především při projednávání úkolů, při vyjednávání, přesvědčování a při hodnocení činnosti pracovníků.