Chápeme ji jako přímé a přiměřené verbální a neverbální vyjadřování vlastních myšlenek, citů a názorů. Toto vyjádření má pozitivní i negativní podobu, bez porušování práv jiných nebo práv vlastních. Asertivní komunikací je míněn vlastní jasný a výstižný, a zároveň také čestný i nenucený projev, přizpůsobený posluchačově slovní zásobě. Bere ohled i na vzdělání, status, sociální pozici komunikačního partnera. Je to způsob, jak komunikovat efektivně, ale také humorně, jak ovlivňovat komunikačního partnera, ale současně prosazovat vlastní názory a postoje. Asertivně komunikující člověk není závislý na souhlase druhých, naopak vládne zdravou sebejistotou. Proto se nebojí konfliktů, není při jejich řešení nejistý a úzkostlivý. Umí prosazovat své oprávněné požadavky, rozhoduje o sobě o své komunikaci. Jeho komunikace je založena na dorozumění s lidmi, stabilizuje pozitivní mezilidské vztahy, navozuje příznivou sociálně psychologickou atmosféru. Asertivní komunikace je charakteristická adekvátní neverbální komunikací.